To by bylo, aby na našem blogu nepatřil jeden článek želvuškám. Želvušky, přezdívané také medvíďátka, či mechová prasátka, jsou milimetroví tvorečci žijící po celém světě. Zajímavé jsou především tím, že jsou to opravdoví superhrdinové ze světa mikroorganismů. O želvuškách se mluví jako o organismech, které by byly schopny přežít globální pohromy jakéhokoliv charakteru. Jejich superschopnosti tkví v jejich odolnosti. Ve stavu jakési hibernace – anabiózy – jsou schopny odolávat opravdu extrémním rozsahům teplot a tlaků, jsou odolné vysokým dávkám radioaktivního i UV záření mnohem více, než jakýkoliv jiný mnohobuněčný organismus. V anabióze želvušky vytváří cukr trehalózu, který dokáže ochránit želvuščiny buněčné struktury před vlivy prostředí.
Želvušky si poklidně žijí v naprosto nehostinných prostředích, jakými jsou ledovce, pouště, mohou se vyskytovat i ve slaných či sladkých vodách nebo v blízkosti sopek. Není divu, že jsou želvušky velkým předmětem bádání a zajímá se o ně mimojiné NASA, která by rozklíčováním jejich tajemství mohla usnadnit astronautům pobyt ve vesmíru. Při troše snahy je ale najdete i v mechu na zahradě a můžete je pozorovat pod mikroskopem – jsou vskutku rozkošné, mají osm nožiček a vzhledem opravdu připomínají medvídka!
Zdroj obrázku:
https://www.stoplusjednicka.cz/nerozbitne-zelvusky-extremne-odolni-nezmari-z-mechu-lisejniku
Pokus: Jak najít želvušku?
Bezpečnostní opatření: Pokus provádějte za dohledu dospělé osoby.
Pomůcky:
- Mikroskop
- Pipeta
- Podložní a krycí sklíčko
- Mech
- Voda
- Pinzeta
- Nádobka
- Ubrousky
Návod k pokusu:
- Připravíme si vzorek mechu, může být z lesa, či zahrady.
- Pokud je mech vlhký, vymačkáme z něj do nádobky vodu. Pokud není, trochou vody jej polijeme a potom jej vyždímáme.
- Nyní máme nachystaný roztok s mikroorganismy žijícími v mechu.
- Pipetou nabereme kapku vody a naneseme na podložní sklíčko, krycím sklíčkem kapku přikryjeme – opatrně přimáčkneme, pokusíme se nevytvořit vzduchové bublinky.
- Takto připravený preparát položíme na stolek mikroskopu.
- Pomocí makrošroubu přiblížíme objektiv co nejvíce vzorku, pozor! Toto sledujeme z boku, protože se může stát, že objektiv přiblížíme příliš a podložní sklíčko či objektiv poškodíme.
- Poté již pozorujeme vše skrz okulár/y a objektiv pomocí makrošroubu oddalujeme od preparátu, dokud se nám nepodaří najít nějaký objekt.
- Ten pak doostříme pomocí mikrometrického šroubu.
- Nyní už jen posouváme sklíčkem a hledáme želvušku, je možné, že budeme potřebovat připravit preparát z několika kapek, než se nám ji podaří najít (jednoduše setřeme preparát do ubrousku a naneseme další kapku roztoku z nádobky).
- Až se to ale podaří, nezapomeňte si ji zakreslit do laboratorního deníku, popsat jak vypadá a jak se chová! Přejeme hodně štěstí při hledání vaší želvušky!
Tipy a triky:
Nemáte doma mikroskop? Požádejte svého učitele přírodních věd, zda by s vámi pokus neprovedl. Nejlepším přítelem při mikroskopování je vždy trpělivost, nezoufejte, ani nám se nedařilo najít želvušku na první dobrou!
Zdroje:
https://www.theguardian.com/science/2021/mar/20/tardigrades-natures-great-survivors
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelvu%C5%A1ky
Zdroj obrázku:
https://www.stoplusjednicka.cz/nerozbitne-zelvusky-extremne-odolni-nezmari-z-mechu-lisejniku